Kompletní album: Šumava (březen 2025) -> Fotky Google.
Vstáváme do nádherného sobotního mrazivého rána. Na okolních loukách je jinovatka a tak neodolám a vyběhnu na chvilku ven. Je ještě zima, ale dá se to i v kraťasech. Poté co zbytek smečky posnídá, jedeme do Hartmanic dokoupit chybějící zásoby. Dokoupíme, dám v místní kavárně & vinotéce skvělé kafe, vytahujeme mapu na kapotu „Žraloka“ a rozhodujeme se pro výlet do strání nad Otavou. Auto necháváme na parkovišti na konci Vatětic a jdeme přes pastviny dolů z kopce směr Radešov. U Otavy se dáváme doprava proti proudu (doleva jsme už kdysi šli s Josefem, Rút a dětmi) a dojdeme až k k radešovskému kempu na protějším břehu. Tady odbočujeme zase doprava a cestou do ostrého kopce stoupáme do velkého Radkova. V kopci čekám na zbytek smečky u božích muk a dávám se do řeči s rodinou, co jde podle průvodce „Po stopách zaniklé Šumavy“. Zase se potvrzuje, že pokud někdo neumí s papírovou mapou, ta digitální v mobilu mu obvykle fakt nepomůže. Markéta, Jáchym a Marika s ICEm přicházejí, dáváme čaj z termosky a pokračujeme dál po zelené směrem na technickou památku – Smolnou pec. Tady lovíme místní kešku a jdeme přes Zálužice a Štěpanice do Kundratic. Zajímavá víska s bohatou, hlavně židovskou historii, datující svůj vznik do roku 1360. Na návsi zjišťujeme, že místní hospůdka je otevřená a nabízí speciality od řezníka na opačné straně návsi. Neodoláme skvělé tlačence, dobrému utopenci a říznému pivu s kozlem na půllitru. Občerstveni jdeme dál po cyklostezce do Palvínova a pak po místní silničce do Vatětic. Před odjezdem lovíme kešku u hezkého posezení v pastvinách, nasedáme a jedeme do Hartmanic prohlédnout si synagogu. Zajímavé místo s pohnutou historií. Poslechneme si povídání o historii židovského osídlení a synagogy, prohlédneme si výstavu o rekonstrukce a expozici věnovanou zaniklým šumavským vesnicím a osadám, zničeným po roce 1948. Tísnivý dojem jdeme rozptýlit dobrým jídlem do místního hotelu Vintíř. Po skvělé oběčeři (oběd/večeře) jdou Markéta a Marika na kafe do místní kavárničky & vinotéky a já, Jáchym a ICE neodoláme ještě malé procházce.
Pod vrcholem Hamižná u kapličky lovíme další kešku, zastavíme se na chvíli rozjímat nad osudy lidí, kteří tu putovali po kupecké stezce a po naučné stezce pokračujeme na vyhlídku do vnitrozemské části Šumavy. Moc hezké místo. Fotíme a sbíháme zpátky na zelenou značku, po ní na rozcestí Peklo, kde se buduje zbrusu nový rybník, a odtud se po žluté vracíme do Hartmanic. Vyzvedneme Markétu s Marikou a po náročném dni vyrážíme zpátky na Slučí tah… Večer mi dělá společnost skvělé stáčené primitivo z kavárny & vinotéky a spící ICE, který hlídá, jestli se neflákám a píšu…
Neděle. Další mrazivé ráno. Vstáváme brzo, abychom dojeli do pekárny na Kvildě včas a měli ještě všechny dobrůtky. Jedeme přes Prášily a Srní a lehce po osmé dorážíme do pekárny. Markéta, Jáchym a Marika dávají dobrůtky, já dobré espresso a doutník, předvádíme ICE (v pekárně sklízí obdiv a nadšení) a po dobré snídani se jdeme na chvilku projít po Kvildě. Zjišťujeme, že skoro všude je zavřeno a tak pokračujeme k vlčímu výběhu nad Srním. Já a ICE se jdeme projít na louky nad Srním a Markéta, Jáchym a Marika jdou na vlky. Pohoda na obou stranách, my si to s ICEm užíváme, příroda na loukách je úžasná, vlci se dneska taky předvedli včetně interakcí ve smečce a tak jsou obě skupiny moc spokojené. Vlčí návštěva se protáhla a tak pokračujeme směr Plánice, kde máme v 12:30 vyzvedávat Robina. Máme chvilku, a zastavujeme v milovaných Velharticích. Parkujeme u bramboromatu, jdeme se projít na hrad (tedy do jeho okolí, hrad je zavřený), po 12té dáváme rychlý oběd a testujeme bramboromat a jedeme pro Robina. Vyzvednutí klapne na minutu a už frčíme domů. Cestou se ještě zastavíme na parkovišti pod hradem Točník, abychom ICEovi dopřáli trénink odběhů do plochy. Trénink O. K., ICE pracuje skvěle…